Standard F.C.I. č. 180 / 02.04.2004/ F
Původ: Francie
Datum zveřejnění platného standardu: 24.03.2004
Použití: ohař (stavěcí pes)
Klasifikace F.C.I.: skupina 7
stavěcí psi (ohaři)
sekce 1.1
stavěcí psi kontinentální krátkosrstí s pracovní zkouškou
Krátký výtah z historie: Auvergnéský ohař je velmi starobylá rasa, která se vyskytuje již více jak dvě století v oblasti Cantal. Její původ vychází ze stejných kořenů, jako u ostatních krátkosrstých stavěčů, je to produkt selektivního chovu, jehož se účastnili Maltézští rytíři. Plemeno bylo vyšlechtěno lovci pro jejich potřebu, je to plemeno s velmi typickou identitou, k níž přispívá také jeho zbarvení.
Celkový vzhled: Středního vzrůstu, kompaktní; Je to pes silný, se silnou kostrou, aniž by byl přehnaně těžký, zachovávající si brakoidní typ, s lehkým pohybem a působící elegantně, k čemuž přispívá jeho zbarvení a harmoničnost jeho proporcí. Jeho tělesná stavba mu umožňuje prostorný a pružný pohyb, kterým může pracovat po celý den i v těch nejobtížnějších terénech.
Důležité proporce:
Tělo: délka těla (od předního bodu lopatky až k sedacímu hrbolu) je přibližně stejná, jako výška v kohoutku. Výška hrudníku (hloubka) = polovině výšky v kohoutku
Hlava: délka nosní partie je o něco menší či stejná jako délka mozkovny
Použití / povaha: Je to pes jemný, velmi přátelský, inteligentní a učenlivý. Jeho výcvik je založen především na rozvíjení jeho vrozených schopností. Jeho čich je velmi jemný. Velmi dobře se přizpůsobuje životu v rodině
Hlava:
Část mozková:
Linie mozkovny a nosního hřbetu: jsou lehce rozbíhavé směrem dopředu (typické pro brakoidy). Hlava je dlouhá, ve správných proporcích vzhledem k tělu, u fen poněkud lehčí. Při pohledu seshora se tvar mozkovny blíží oválu. Týlní hrbol je málo výrazný. Šířka v oblasti očnic je stejná, jako délka mozkovny
Nadočnicové oblouky: výrazné
Stop: středně výrazný
Část obličejová:
Nos: je vždy černý, dost velký, lesklý, s dobře otevřenými nozdrami. Jeho horní linie je v prodloužené linii nosního hřbetu
Čenichová (nosní) partie: její délka se blíží délce mozkovny. Nosní hřbet je rovný.
Pysky: jsou dosti vyvinuté. Horní pysk překrývá spodní. Koutky jsou patrné, netvoří však záhyb (kapsu). Při pohledu z profilu dávají pysky nosní partii hranatý tvar
Čelisti: silné, stejně dlouhé. Zuby silné. Skus nůžkový nebo klešťový
Oči: spíše velké, oválné, tmavě oříškové, dobře umístěné v očních jamkách, mající výraz živý, milý a přátelský. Oční víčka jsou dobře pigmentovaná, spojivky nejsou viditelné
Uši: jsou zavěšené spíše vzadu. Jsou nasazené ve výši spojnice, kterou tvoří horní linie nosního hřbetu a očí. Když něco upoutá psovu pozornost, může uši pozvednout až k této linii. Závěs se mírně stáčí směrem dovnitř, není však ani sočený, ani plochý, ucho je pružné a má saténovou texturu. Jeho konec je mírně zaoblený. Natáhneme-li ucho dopředu, dosahuje až ke kořeni nosu, nepřesahuje však jeho konec.
Krk: Je spíše delší, dobře uložený mezi lopatkami, lehce klenutý. Je na něm patrný mírný lalok. Jeho délka je téměř stejná, jako délka hlavy
Tělo:
Hřbetní linie: pevná, rovná
Kohoutek: je zřetelný
Hřbet: úzký, plochý a krátký. Obratlové trny nejsou patrné
Bedra: pevně spojená s hřbetem, jsou široká, zvláště u fen, velmi mírně klenutá
Záď: šikmá (se hřbetní linií svírá úhel 35°), kyčelní výstupky jsou viditelné
Hrudník: dlouhý s hluboký, dosahující až k loketnímu kloubu. V části transversální má formu oválnou (jako vejce), je dobře klenutý, bez zlomu ve spodní partii
Spodní linie: směrem k břichu se mírně zvedá, břicho není vtažené. Slabiny jsou hluboké, málo vtažené, spojené s kyčlemi
Ocas: je nasazen dost vysoko. Musí být nesen horizontálně. Ke špičce se zužuje, není příliš tenký. Krátí se na délku 15 – 20 cm. Je-li nekrácený, dosahuje k hlezennímu kloubu, aniž by jej přesahoval
Končetiny: Jsou postaveny v ose těla
Přední končetiny: přímé
Lopatka: silná, dobře osvalená, mající dost prostoru pro pohyb. Je šikmá, s horizontálou svírá úhel 45°.
Loket: leží ose těla
Přední noha: je silná a dlouhá, svalnatá a rovná
Carpus: silný, bez rachitických změn
Metacarpus: krátký, při pohledu z profilu mírně šikmý
Zadní končetiny: Dobře zaúhlené, pohybují se paralelně
Stehna: svalnatá
Hlezna: suchá a dobře modelovaná (s patrnou sítí šlach)
Metatarsus: krátký a nikdy slabý
Tlapky: o něco delší, než „kočičí“, o něco kratší, než „zaječí“. Nevytáčejí se ani ven, ani dovnitř. Drápy jsou silné a krátké; polštářky jsou tvrdé a odolné. Prsty jsou sevřené
Pohyb: krok střední amplitudy, ale v pružném rytmu, který dovoluje psovi jeho všeobecně známou odolnost. Jeho obvyklý lovecký pohyb je střední cval, pravidelný a lehce houpavý.
Kůže: dost jemná, spíše volnější, ne však příliš volná
Vzhled:
Srst: krátká, nepříliš jemná, nikdy tvrdá, lesklá
Zbarvení: černé s bílým stříkáním různé intenzity. Podle rozdílnosti stříkání rozeznáváme dva typy: stříkaný nebo šedavý (podle našich zvyklostí se přikláním k označení:
stříkaný a modrý bělouš). Tato barevná rozdílnost nemůže sloužit k rozhodování při hodnocení jedinců stejné kvality.
Hlava: musí být černá, dává se přednost tomu, je li maska rozdělena bílou lysinkou, dosahující až na hlavu. Může pokrývat i laterální části čenichové partie. Ucho bílé a stříkané nebo jedna strana hlavy bílá a stříkaná nemohou být považovány za chybu
Výška v kohoutku: (pro obě pohlaví je tolerance +2 cm a – 1 cm)
Psi: 57 – 63 cm
Feny: 53 – 59 cm
Chyby:
všechny odchylky od výše řečeného musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně
jejich závažnosti
Linie nosního hřbetu a mozkovny rovnoběžné
Hlava příliš široká v oblasti očnic
Viditelné spojivky
Těžké vady:
Linie mozkovny a nosního hřbetu sbíhavé (dopředu)
Nosní hřbet konkávní či konvexní
Ucho nasazené příliš vysoko, příliš krátké, ploché, stočené do vývrtky
Pysky volné (větrné), příliš krátké, nosní partie špičatá
Příliš úzká sternální partie
Vylučující vady:
Povaha: Pes agresivní nebo bázlivý
Hlava: Chybějící typ brakoida
Předkus nebo podkus, přesahující 1 cm mezi řadami řezáků
Absence PM1 je tolerována
Vylučující je chybění 2 dalších premolárů(PM2 – PM3) nebo každého dalšího zubu, včetně PM4
Entropium nebo ektropium nebo stopy po chirurgickém zákroku, korigujícím tuto vadu
Končetiny: Přítomnost paspárků nebo stopy po jejich odstranění
Zbarvení: Celý bílý nebo celý černý
Absence stříkání
Náznaky pálení nebo odstín „pečeného chleba“ (plavý)
Depigmentace nosní houby
Depigmentace víček
Žluté oko (dravčí)
Nestejně zbarvené oči
Výška: Jedinec, vybočující z hranic, stanovených standardem včetně tolerance.
- Všichni psi, u nichž budou jasně patrné anomálie fyzického vývoje, musí být diskvalifikováni.
NB: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Tento standard vstupuje v platnost od počátku září 2004
